Zámek Hluboká
Dominantou celého mikroregionu a největším turistickým magnetem je bezesporu zámek Hluboká, jenž nahradil dřívější gotický hrad. Za více než sedm století své existence prošel velmi složitým vývojem a jeho podobu více či méně poznamenalo čtvero hlavních přestaveb.
Původní hrad byl založen v první polovině šedesátých let 13. století na výrazném ostrohu zdvíhajícím se 83 metry nad hladinou Vltavy. Původní hrad Hluboká se svým stavebním typem řadil mezi charakteristické projevy přemyslovské hradní architektury. Náležel totiž k tzv. hradům s obvodovou zástavbou, což v praxi znamená, že veškeré obytné i hospodářské stavby se soustředily podél obvodu areálu. Dispozice se přizpůsobila protáhlému tvaru staveniště. Obě delší strany lemovala obytná křídla, která mezi sebou svírala obdélné nádvoří. V čele tohoto hradního jádra se tyčila vysoká okrouhlá věž, před níž byl ještě prostor obklopený hradbou.V druhé polovině 15. století bylo opevnění výrazně posíleno.
V roce 1562 získal hlubocký hrad Jáchym z Hradce, jenž brzy poté začal se stavebními úpravami. Hrad byl postupně přestavován do zámecké podoby v letech 1563 – 1594.
V druhé polovině získali starý renesanční a stále ještě mohutně opevněný zámek Schwarzenbergové, kteří postupně celý zámek přestavěli do dnešní podoby. Roku 1707 došlo k rozšíření renesanční kaple, byly staticky zajištěny a vyspraveny zdi, rozebrány stropy v sálech, srovnány budovy renesančního zámku soustředěné do stejné výšky kolem třetího nádvoří apod. Většina stavebních prací byla dokončena v roce 1715, na třetím nádvoří se budovalo až do roku 1728. V polovině 18. století se začalo s bouráním starého opevnění a byla provedena parková úprava.
2. ledna 1840 se počalo na jihovýchodní straně s bouráním starého zámku, na němž se podílelo zhruba 300 dělníků. Výstavba nového zámku trvala až do roku 1871. Při přestavbě zmizel téměř beze zbytku celý barokní zámek, v letech 1844 – 1847 také hospodářské a administrativní budovy v předzámčí, třetí zámecké nádvoří se studnou hlubokou 125,77 metru bylo zastavěno schodišťovou halou. Zůstaly jen gotické základy Eleonořiny věže a renesančně klenuté prostory v přízemí. Dne 19. července 1871 rakouský korunní princ Rudolf zasadil závěrečný kámen, čímž byla přestavba dokončena. Vznikl tak objekt o 140 místnostech, s jedenácti věžemi (hlavní se tyčí do výše 60 metrů) a baštami. Zařadil mezi další novogotické zámky, které vznikaly tou dobou v Čechách a na Moravě.
Po druhé světové válce nedošlo k navrácení schwarzenberského majetku a tudíž ani hlubockého zámku, ale nadále zůstala tato památka přístupná veřejnosti. V roce 1975 byla zprovozněna obřadní síň v upravené zámecké kapli.
Výklad návštěvníkům podává několik stálých průvodců, vedle češtiny se provádí i ve vybraných světových jazycích.
Židovská synagoga a židovský hřbitov v Hluboké nad Vltavou
Byla vystavěna v roce 1907 vedle školy a nahradila starou, již nepoužívanou modlitebnu. Stavba provedená v tradičních formách sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po válce byla upravena na Husův sbor. Židovský hřbitov se nachází na břehu Munického rybníka. Vznikl v polovině 18. století a zachovala se na něm celá řada pozoruhodných barokních i klasicistních náhrobků, z nichž nejstarší byl vystaven již v roce 1750. Význam hlubockého hřbitova tkví mimo jiné i v tom, že sem byli po dlouhou dobu pochováváni Židé z širokého okolí, tedy z Českých Budějovic, Rudolfova a Borovan. Poslední pohřeb se zde odbýval v roce 1941. Poté byl hřbitov devastován Němci a po válce vandaly. Až rekonstrukce v roce 1993 hřbitovu navrátila důstojnou podobu.
Kostel sv. Petra a Pavla v Hosíně
Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla se nachází na vyvýšenině nad silnicí vedoucí od návsi směrem k Borku. K chrámu, obklopenému bývalým hřbitovem, vede kamenné schodiště. Pseudorománský kostel, jehož osa směřuje od severu k jihu, stojí na půdorysu rovnoramenného kříže a jeho závěr je trojapsidální.
K východní straně hlavní lodi kostela přiléhá původní románský kostelík, který patří k jedné z nejstarších sakrálních památek Jihočeského kraje. Celá stavba je vyzděna z kamene a žlutých šamotových cihel, architektonické články jsou vytesány z kamene. Při úpravě kostelíka v roce 1901 byly objeveny nástěnné malby, jejichž vznik se datuje do čtyřicátých let 14. století. Později vzniklé malby, mezi které patří např. obraz Nejsvětější Trojice, či osudy sv. Markéty, se svojí výrazností a ilustrativností blíží knižní výzdobě.
K provozování chrámové hudby slouží varhany od firmy Bratří Paštikové, pseudorománská skříň je dílem firmy Petra Buška ze Sychrova. Jedná se o hodnotný nástroj s romantickou dispozicí, vhodný pro intepretaci skladeb 19. století.
Eliášova dědičná štola
Výstavba této odvodňovací štoly je spjata s těžbou vzácných rudných minerálů v Rudolfovském revíru. Největším problémem rudolfovských dolů, který se stal i jednou z hlavních příčin úpadku dolování, byly značné přítoky podzemní vody. Proto bylo v roce 1574 započato s ražením této nákladné štoly. Práce probíhaly s nejrůznějšími přestávkami a problémy až do roku 1910, kdy byly práce definitivně zastaveny. V meziválečném období sloužila štola jako jeden z vodních zdrojů českobudějovického vodovodu.
Z původní přes 3 km dlouhé štoly je dnes přístupný pouze počáteční úsek v délce 0,5 km. Vstup do štoly umožňuje původní ústí na severozápadním okraji Úsilného.
Kaolinový důl Hosín
Kaolinový důl Hosín je zcela unikátní technickou památkou. Těžbu kaolinu u Hosína poprvé dokládá mapa z roku 1872. Vzhledem k nižší kvalitě místního kaolinu však těžba netrvala příliš dlouho a od první světové války je důl opuštěný. Celková délka v současnosti přístupných chodeb je 6 km. Důl je rozdělen na tři části, jejichž chodby se nachází v hloubce 8 – 15 metrů. Hladce opracované chodby dolu se klenou do výše 4 – 6 metrů a působí dojmem gotických chrámových lodí. Od r. 1991 je chráněn, nyní jako „přírodní památka Orty“.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
S kopáním základů kostela se začalo 9. 7. 1844 a již o dva roky později došlo k zavěšení zvonů přenesených ze zámecké kaple. Svěcení kostela provedl za velké slávy kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu. Svatostánek byl koncipován v novogotickém stylu a jeho věž se tyčí do výše 56 metrů. K největším pozoruhodnostem tohoto kostela patří historie jeho obrovských zvonů.
Kamenné sousoší Nejsvětější Trojice v Adamově
Na malém prostranství u křižovatky ulic Dělnické a Na Štole, zhruba uprostřed Adamova stojí kamenné sousoší Nejsvětější Trojice. Patří do velké skupiny barokních tzv. morových, mariánských a svatotrojičních sloupů, typických pro všechny katolické oblasti bývalé habsburské monarchie a Bavorska. Adamovské sousoší patří celkově k nejmladším a zároveň nejmenším pomníkům v rámci jižních Čech. Bylo postaveno až v době vyznívání baroka r. 1770 (opožděnější je již jen monument v Třeboni). Hmotu pomníku tvoří kónicky se zužující pylon posazený na soklu, na němž jsou umístěny sochy sv. Víta (patrona farního kostela) a sv. Floriána (patrona proti nebezpečí ohně). O něco výše při patce pilíře je posazena socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné), stojící na zeměkouli a s věncem 12 hvězd kolem hlavy.
Hornická naučná stezka Rudolfov
Naučná stezka je složena ze dvou na sobě nezávislých tras směrovaných přes bývalé horní město Rudolfov a jeho okolí, o jehož historii a památkách informuje. Začátek i konec obou tras je vhodně umístěn na konečných zastávkách MHD v Rudolfově. První trasu lze absolvovat i obráceným směrem. Délka kolísá v rozmezí 3-5 km, obě trasy lze výhodně projet na kole.
Trasa č. 1 je tematicky zaměřená na historii města, staveb a vodních děl, trasa č. 2 pak na dějiny hornictví v rudolfovském rudném revíru.
Město Rudolfov je touto stezkou propojeno na další okolní hornické památky – Adamov, Libníč a Eliášovu dědičnou štolu.
Další historické a kulturní památky na území mikroregionu
Výčet památek nacházejících se na území mikroregionu a registrovaných Státním ústavem památkové péče v Českých Budějovicích je uveden dále. Vyplývá z něho, ?e území mikroregionu Budějovicko – sever disponuje velkým mno?stvím kulturních, architektonických a historických skvostů, které jsou významnou devizou do budoucna.
Bohu?el v současnosti je značným problémem ?patný stav a? zchátralost některých památek. Pokud nedojde k jejich zrestaurování či v některých případech k úplné rekonstrukci, budou v horizontu několika následujících let pro další využití ztraceny.
Hluboká nad Vltavou:
Lovecký zámek Ohrada, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého, boží muka Marradassova, zděná kaplička „U Rocha“, židovský hřbitov, socha sv. Jana Nepomuckého, hradiště Baba, areál bašty Bezdrev, mohylové pohřebiště (Stará obora, Karvanice, Zelený rajtštajk, Nad Kampanovkou, Kubatův les, Holý vrch, Zahrádecká vrata, Vrkoč, Uhliště, Rudolfův kout, Nad munickými vraty, 300 m jihozápadně od hradiště Baba), most z kamenných kvádrů, kamenná hráz rybníka Bezdreva a most, důlní štola Kampanova díra, kaplička Panny Marie, kaplička sv. Antonína, mezníky před zámkem Ohrada, Mostek s kapličkou sv. Jana Nepomuckého, boží muka u zdravotnického střediska, reliéf z Ungnadova mlýna, úřednický dům, chlévy a kašna čp. 52, stará sýpka pod hotelem Obec, dvůr Vondrov.
Bavorovice:
Selský statek čp. 4, selský statek čp. 5, selský statek čp. 8, zemědělská usedlost čp. 11, zemědělská usedlost čp. 12, dům usedlosti čp. 59, selský statek čp. 13, zemědělská usedlost čp. 16, zemědělská usedlost čp. 17, selský statek čp. 21, zemědělská usedlost na návsi proti kapličce, areál usedlosti čp. 31, zemědělská usedlost čp. 38, boží muka při státní silnici Č. Budějovice – Týn nad Vltavou, návesní výklenková kaplička, kovárna se zvonicí. Celá obec je památkovou zónou s významnými prvky venkovské architektury ve stylu „selského baroka“.
Hroznějovice:
Mohylové pohřebiště Babinec, mohylové pohřebiště v lese Slávnice u Tuchonic.
Jeznice:
Mohylové pohřebiště 1600 m JJZ od středu obce – tra Hřeben, mohylové pohřebiště 2800 m JZ od kaple v obci nad Rochačkou, mohylové pohřebiště Šífárna 3000 m JZZ od kaple v obci, mohylové pohřebiště 2800 m JZ od kaple v obci U Široké aleje.
Kostelec:
Areál kostela sv. Vavřince v obci Kostelec, mohylové pohřebiště v lese Pahorek 500 m od kostela v obci, mohylové pohřebiště v Černém lese 2400 m JV od kostela v obci, areál usedlosti na návsi obce.
Líšnice:
Mohylové pohřebiště Pod a Nad Čápů koutem 2600 m SV od středu osady, mohylové pohřebiště 2200 m SV od středu osady Na písečné, mohylové pohřebiště 2900 m SV od středu osady U hrázky.
Munice:
Celá obec je památkovou zónou s významnými prvky venkovské architektury ve stylu ?selského baroka?.
Poněšice:
Mohylové pohřebiště ? Hradiště Hradec, mohylové pohřebiště v Háji 1100 m SZ od návsi v osadě, mohylové pohřebiště 1400 m JV od středu osady Kameniště, mohylové pohřebiště 1300 m JVV od středu osady Kameniště II, mohylové pohřebiště 500 m J od středu osady, mohylové pohřebiště 1000 m SV od středu osady Dukátová pláž.
Purkarec:
Zřícenina Karlův Hrádek, areál usedlosti čp. 30 na severní straně návsi, areál usedlosti čp. 92 na severní straně návsi, areál kostela sv. Jiří, mohylové pohřebiště 1500 m od kostela v obci Strá?ice, mohylové pohřebiště 1300 m SV od kostela v obci, kaple sv. Rozálie v lese u ?Rachaček?.
Hosín:
Vejminek čp. 24 , boží muka nad obcí ve směru na Dobřejovice,Marradassova boží muka, mohylové pohřebiště Bory I v Zádušním lese 2600 m SV od středu obce, mohylové pohřebiště Bystřický les U sloupu 2100 m SV od středu obce, mohylové pohřebiště Bory II 1300 m JVV od středu obce.
Dobřejovice:
Hradiště ? Hradec, mohylové pohřebiště Nová Obora 1600 m Z od středu obce,mohylové pohřebiště 200 m JVV od kaple ve Vlkově, mohylové pohřebiště 900 m JZ od kaple ve Vlkově, mohylové pohřebiště Baba 1200 m SZ od kaple ve Vitíně,mohylové pohřebiště Rulík 1900 m SV od návsi v Poněšicích, mohylové pohřebiště Zadní pláně 300 m JJZ od kaple ve Vitíně, mohylové pohřebiště Horní výrub 3600 m SSV od kaple v Dobřejovicích, mohylové pohřebiště Nad Novoborským seníkem 2800 m SV od kaple v osadě, mohylové pohřebiště Pěkná vyhlídka 2600 m S od kaple v osadě, mohylové pohřebiště Holubčí 1500 m JVV od kaple v osadě, mohylové pohřebiště U obrázku 300 m S od kaple v osadě, mohylové pohřebiště Černá stoka 3000 m od kaple v osadě.
Borek:
Zvonička u požární zbrojnice.
Hrdějovice:
Mohylové pohřebiště U kolojových jam 1500 m SV od středu obce, areál usedlosti včetně stájí, kolny na vozy, stodoly a Špýcharu.
Opatovice:
Areál usedlosti čp. 24 na pravé straně návsi včetně výměnku, chlévů, stodoly, kolny a brány; areál usedlosti čp. 5 na levé straně návsi včetně stájí, stodoly, kolny, dřevníku, sklepa, brány a ohradní zdi; výklenková kaplička u cesty směrem na Opatovice, areál usedlosti u dvora Nová Obora včetně Špýcharu, stájí, kolny, stodoly, chlévů a bran, areál usedlosti na návsi včetně stájí, stodoly a Špýcharu, kovárna na západní straně návsi.
Značná část obce je památkovou zónou s významnými prvky venkovské architektury ve stylu ?selského baroka?.
Úsilné:
Areál zemědělské usedlosti včetně chlévů a výměnku, areál usedlosti na návsi včetně kolny, stájí, chléva, stodoly, Špýcharu a bran.
Chotýčany:
Kaplička sv. Jana Nepomuckého ve stromové skupině před čp. 17, areál usedlosti na západní straně návsi včetně Špýcharu, brány a hospodářské budovy, chalupa v severní části návsi, areál zájezdní hospody u bývalé hlavní silnice na návsi.
Libníč:
V obci se nachází kostel z roku 1714, dále mohylové pohřebiště Za Jelmem.
Adamov:
Kromě výše uvedeného sousoší Nejsvětější trojice se v této obci nalézá též socha sv. Jána a dále objekt tzv. selského baroka – bývalý rychtářský dům č.p. 39.
Rudolfov:
Hlavní dominantou města Rudolfov je mohutný kostel sv. Víta stavěný v letech 1554-1583 jako protestantský chrám. Na oltáři Panny Marie se nachází kopie gotické sochy Rudolfovské Madony, jedné z nejstarších Madon v Čechách z doby po r. 1320 (originál je vystaven v Alšově jihočeské galerii na Hluboké). V blízkosti starých dolů byl v roce 1590 postaven báňský úřad, který dnes slouží jako městská radnice.
Dominantou místní části Hlinsko je novogotická kaple z roku 1885.
Ševětín:
V obci Ševětín se nachází ranně gotický kostel sv. Mikuláše, pocházející z konce 13. století, s gotickými malbami ze 14. stol. Kostel je jednolodní s obdélným pětiboce zakončeným presbytářem. Dalšími památkami jsou: pomník sv. Jana Nepomuckého na nám. Šimona Lomnického, zemědělská usedlost č.p. 9, chalupy č.p. 16, 17, 18 a 19 evidované ve státním seznamu nemovitých kulturních památek, skupina mohyl v lokalitě Na Babách, fara na Malém náměstí.
Vitín:
Mezi hlavní zajímavosti obce patří kaple na návsi se zvonicí z roku 1814 a mohylové pohřebiště na vrchu Baba v Poněšické oboře.