Hluboká nad Vltavou

 Přestože krajina nebyla nikdy zcela liduprázdná, místo především v oblasti Hluboké nad Vltavou příliš k osídlení nelákalo. Základ dnešní podobě mikroregionu položil až král Přemysl Otakar II., který kromě Českých Budějovic založil také hlubocký hrad, který se měl stát oporou královské moci v jižních Čechách. Celá tato akce probíhala pouhé tři roky (1262 ? 1265). Hrad sloužil zároveň jako důležité správní, vojenské a hospodářské středisko okolních panovnických statků. Kromě toho střežil důležitou obchodní tepnu – Vltavu, po níž se dopravovala sůl, obilí, dříví a jiné cenné zboží. Nový královský hrad tak značnou měrou rozšířil a posílil síť opor panovnické moci na českém jihu.
Během staletí hrad několikrát změnil vlastníky, patřili k nim kromě jiných Vítkovci, Lobkovicové a Pernštejnové, až nakonec 1. října 1661 bylo hlubocké dominium prodáno za 358.000 zlatých Janu Adolfu I. ze Schwarzenbergu. Schwarzenberský rod určoval historii celého regionu dalších téměř 300 let.
V únoru 1883 zaslali představitelé podhradské obce c.k. místodržitelství do Prahy žádost o povýšení městyse Podhradí na město a zároveň o jeho přejmenování na jméno „Hluboká“. Bylo vyhověno jen druhé části a s platností od 24. ledna 1885 byl název Podhradí změněn na Hlubokou (Frauenberg). Městys Hluboká byl povýšen na město císařským rozhodnutím až roku 1907.
Výnosem Ministerstva vnitra Československé republiky ze dne 4. ledna 1924 byly Hluboká, Podskalí, Hamr a Zámostí sloučeny v jednu místní obec.
Počátky „Velké Hluboké“ se datují šedesátými lety. Jako první byly v roce 1964 připojeny Bavorovice a Munice, pak až od 1. července 1985 Purkarec (k němuž od 1. dubna 1976 patřila Jeznice) a konečně 1. ledna 1988 připadl k Hluboké nad Vltavou také Kostelec s Hroznějovicemi, Jaroslavicemi, Líčnicí a Poněšicemi.